Dnešní doba je typická určitou posedlostí po zdravém životním stylu. Součástí těchto trendů jsou i různé přístupy ke stravování - skrze populační statistiky máme možnost sledovat rostoucí zájem o různé formy vegetariánství (veganství, raw), paleodiety či bezlepkové přístupy. Tomu se není co divit, protože s postupujícím vývojem potravinářského průmyslu trh stále více zaplavují technologicky i chemicky upravené potraviny, které mají svůj nemalý vliv na naše zdraví. Nejčastěji se jedná o konzervované a uzené potraviny či produkty s širokým obsahem aditiv. Jejich dlouhodobou konzumací zatěžujeme vlastní metabolismus v mnoha směrech a vznikají tak různé zdravotní komplikace. Vedle nadváhy způsobené přebytkem sladkostí (jednoduchých cukrů) a potravin s vysokým podílem tuků sem patří například laktózová intolerance, nesnášenlivost lepku (celiakie) a mnohé další související s trávením.
Stále častěji se tak cituje pojem „zdravá strava“. Většina lidí si pod tímto označením představuje speciální potraviny a pokrmy, které nějakým způsobem zlepšují zdraví. Navíc musí být finančně nákladné a ne vždy odpovídají chuťovým představám běžného strávníka.
To je ale bohužel zkreslená představa. Takzvaná zdravá strava je především taková, která zásadním způsobem našemu zdraví neubližuje. Nejedná se tedy o způsob stravování, který obsahuje pouze specifické potraviny, o jejichž existenci nemá většina populace ani ponětí. Výrobci potravin se nám snaží v rámci osvětových i marketingových kampaní namluvit, že bez konzumace superpotravin se neobejdeme, protože jsou nezbytnou součástí zdravého životního stylu.
Opak je ale pravdou.
Pokud nepreferujeme vegetariánství, v rámci kterého nahrazujeme maso alternativami typu tempehu, seitanu, tofu či robi, případně nejsme alergičtí na jakoukoli potravinu, kterou jsme nuceni ze stravy vynechat, měly by základem každodenní stravy být běžně dostupné potraviny, na které jsme zvyklí. Jakékoli „exotické“ plodiny jako jsou řasy, semínka nebo různé druhy pseudoobilovin, které jsou prezentovány jako zdravé, obsahují ve skutečnosti v průměru stejný podíl živin. Kromě ceny a chuti v ničem dalším nevybočují z normálu. V žádném případě není nutností na nich stavět každodenní jídelníček, jsou vhodné především pro zpestření naší kuchyně.
Hlavním cílem stravování každého člověka, který má zájem ovlivnit svoje zdraví správným směrem i způsobem, by měla být volba čerstvých potravin, které jsou typické pro naše zeměpisné šířky. Současně by se mělo jednat o suroviny, které prošly minimálním technologickou a chemickou úpravou. V tomto směru je mnohem vhodnější označení „racionální strava“. Tedy taková, ke které přistupujeme s rozumem, je finančně dostupná a především nám chutná. Chuť je naprosto zásadním aspektem, který ovlivňuje náš vlastní přístup ke stravování – nikdo nebude dlouhodobě dobrovolně jíst jídlo, které mu nechutná.
Změny, které jsme v kudrnovské kuchyni letos provedli, byly v mnoha směrech zásadní až revoluční, směřují ale k jednomu jedinému cíli – chceme, aby byly zdravější, a to v racionálním pojetí. Toho jsme dosáhli několika jednoduchými úpravami:
- odstranili jsme většinu konzervovaných potravin, u kterých víme, že obsahovaly zbytečná aditiva, cukr, ocet nebo přebytek tuků,
- zvýšili jsme podíl celozrnných potravin,
- přestali jsme používat margaríny, které byly nahrazeny pomazánkami,
- pro vegetariány byly zajištěny plnohodnotné náhrady masa,
- navýšili jsme podíl zeleniny a ovoce,
- našli jsme dodavatele kvalitních müsli tyčinek, ořechů a sušeného ovoce.
Hlavním cílem, který máme neustále na mysli, je nutriční vyváženost všech pokrmů, které na zájezdech připravujeme, a snaha je připravovat tak, aby především chutnaly. Současně vycházíme vstříc i vegetariánům, veganům a celiakům (bezlepkáři), jejichž počet se v naší populaci neustále zvyšuje.
Nová kudrnovská kuchyně vychází vstříc zájemcům o zdravý životní styl a současně uspokojí i chuťové požadavky běžného strávníka. Dobrodružství nabízíme na zájezdech, v kuchyni ale čekejte racionalitu postavenou na vyváženosti a pestrých chutích.